Plánovaný nehavarijní zásah - Český Krumlov

Úvod

Ústí štoly se nachází na levém břehu Vltavy v historické části města Český Krumlov v Rybářské ulici. Jedná se o opuštěné důlní dílo (dále jen ODD), používané jako odvodňovací štola dolu Arnošt, který sloužil k těžbě grafitu. Pozemek je v soukromém vlastnictví. Štola v současnosti slouží k odvodnění starých dobývek po ukončení těžby grafitu v zájmové oblasti. Ústí štoly je zajištěno uzamčenými mřížovými vraty. Profil štoly do staničení 50 m je zajištěn lichoběžníkovou poddajnou výztuží LB 3 a zapažen železobetonovými pažnicemi. Ve staničení 50 m je uzavírací betonový objekt (hráz) s lutnovým průlezem zajištěným tzv. Žofínským poklopem. Důlní voda by měla vytékat potrubím umístěným ve spodní části hráze – při počvě díla, toto potrubí je v současné době nefunkční (zanesené sedimenty). V hrázi je umístěno také kontrolní potrubí osazené uzavíracím ventilem. Staničení 0 m až 50 m (až k hrázovému objektu) bylo v nedávné době vyčištěno pracovníky PKÚ s. p., současně byl zprovozněn uzavírací ventil kontrolního potrubí, přes který je možné odpouštět nastoupanou hladinu důlní vody za hrází. Stav díla za hrází, včetně množství případných sedimentů nebyl znám, proto bylo rozhodnuto závodním dolu o provedení plánovaného nehavarijního zásahu dále jen PNZ.

Postup zasahující čety

1. Etapa zásahu - Základna byla zřízena před ústím štoly dolu Arnošt a ihned byla vybavena vybavením potřebným pro zásah. Poté byl vydán rozkaz VZS k indikaci ovzduší k hrázovému objektu a zajištění komunikace mezi základnou a hrázovým objektem ve štole. Ovzduší splňovalo požadavek vyhl. ČBÚ č. 22/1989 Sb, ale vzhledem k možnému výstupu ovzduší nežádoucího složení ze stařin za hrázovým objektem po otevření Žofínského poklopu, bylo rozhodnuto o instalaci separátního větrání (foukací typ). V délce 50 m byl do štoly položen lutnový tah (flexibilní lutny průměr 200 mm), u ústí štoly byl lutnový tah napojen na ventilátor Alteko RFC 315, zdroj pro ventilátor byl zajištěn benzínovým agregátem, umístěným v dostatečné vzdálenosti od ventilátoru tak, aby nemohl ovlivňovat nasávané ovzduší vedené do ODD.

2. Etapa zásahu - Před otevřením Žofínského poklopu byla četa, kterou tímto úkolem pověřil VZS vybavena vzduchovými dýchacími přístroji, které byly uvedeny do pohotovosti. Po vydaném povelu k otevření poklopu záchranáři za kontinuálního měření koncentrace plynů a odvětrávaní otevřeli přední část poklopu a posléze i druhou část poklopu vzdálenou cca 2 m. Bezprostředně po otevření zadního poklopu se začala měnit koncentrace plynů – snížení objemu kyslíku a zvýšení objemu oxidu uhličitého. Četař na tuto situaci ihned zareagoval a vydal pokyn k nasazení dýchacích přístrojů. Vzhledem k této skutečnosti byl vydán rozkaz VZS k návratu čety na základnu. Po návratu čety na základnu VZS nařídil odvětrávání díla a průběžnou indikaci ovzduší na ústí díla v délce 0,5 hodiny. Pravidelná kontrola složení ovzduší potvrdila výstup nežádoucího ovzduší ze stařin ODD. U ústí díla byly naměřeny hodnoty: 19 % kyslíku a 2 % oxidu uhličitého.

3. Etapa zásahu - Na základě získané skutečnosti o složení ovzduší ve štole, bylo rozhodnuto o použití vzduchovým dýchacích přístrojů již od vstupu do štoly a provedení průzkumu za hrázovým objektem. U průlezu za hrázový objekt byla naměřena koncentrace 18 % kyslíku 3,5 % oxidu uhličitého. Lutnovým otvorem prolezli dva záchranáři, kteří byli neustále vizuálně i hlasově ve spojení se zbytkem čety před hrázovým objektem. Složení ovzduší za hrází bylo jednoznačně nedýchatelné – 3,5 % kyslíku a více než 5 % oxidu uhličitého. Záchranáři provedli průzkum a dokumentaci cca 20 ti metrů díla a změřili požadované hodnoty. S dostatečnou zásobou vzduchu na návrat prolezli lutnovým průlezem zpět a zavřeli zadní i přední část Žofínského poklopu.

4. Etapa zásahu - Po řádném odvětrání úvodní části štoly až k hrázovému objektu a na základě indikovaného složení ovzduší odpovídajícímu vyhl. Č. 22/1989 Sb., byl do štoly umožněn vstup pracovníka zastupujícího MŽP, který si zdokumentoval hrázový objekt a stav štoly do staničení 50m. Poté bylo zrušeno separátní větrání stažena komunikace. Po ukončení PNZ bylo dílo zajištěno proti vstupu nepovolaným osobám.

Zjištěné skutečnosti

1. Za hrázovým objektem je nedýchatelné ovzduší (3,5 % kyslíku, více jak 5 % oxidu uhličitého) 2. Průzkumem bylo zdokumentováno cca 20 m štoly ODD za hrázovým objektem – štola je do výšky cca 60 cm zatopená důlní vodou s usazenými sedimenty. 3. Od hrázového objektu je zajištěn profil štoly ocelovou důlní výztuží LB 3 v délce cca 3 m (tj. tři páry důlní výztuže s rozestupem cca 1 m), dále je profil štoly bez zajištění. 4. Mocnost sedimentu za hrázovým objektem se pohybuje v rozmezí 30 – 50 cm. 5. Výtokové potrubí je v plné míře ucpané sedimentem. 6. Hráz je celistvá bez známky poškození a těsná – plní účel, pro který byla vybudována

Závěr

Průzkum proběhl podle požadavků závodního dolu Ing. Petra Šarbocha. Byly změřeny a zapsány požadované údaje, které budou po zpracování předány závodnímu dolu. Koncentrace ovzduší byla měřena kontinuálně. Zásah byl otevření „Žofínského“ poklopu prováděn v dýchacích přístrojích, protože hodnoty složení ovzduší neodpovídaly požadavkům vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., tj. O2 – 3,5 %; CO2 – mimo rozsah analyzátoru (více jak 5 %); CH4 – 0 %; H2S – 0 ppm; CO – 0 ppm. Tímto bylo zjištěno, že za hrázovým objektem je v plném rozsahu nedýchatelné ovzduší. Celý PNZ byl průběžně dokumentován digitálním fotoaparátem a outdoorovou kamerou Lamax.