Kontroly a sanace opuštěných důlních děl
Část náplně činnosti ZBZS Odolov tvoří kontroly a sanace opuštěných důlních děl (dále jen ODD) v oblasti zasažené hornickou činností Východočeských uhelných dolů.
Jde o území Žacléřsko-Svatoňovické pánve, táhnoucí se od Černé Vody u Žacléře až ke Žďárkám u Hronova. V evidenci bylo zařazeno přes 220 ODD, od mělkých šachtic a kutných rýh, přes odvodňovací štoly a díla ražená úpadně, až po vertikální šachty, dosahující několikasetmetrových hloubek. V roce 2012 byla většina důlních děl zařazena mezi stará důlní díla, a převedena pod legislativu ministerstva životního prostředí. Jako opuštěná důlní díla jsou nadále vedena ta důlní díla, která byla součástí znárodnění těžkého průmyslu v roce 1946. V roce 2014 došlo na základě Smlouvy o převodu k převedení 22 ODD a 9 odvalů ze správy státního podniku Diamo do správy Palivového kombinátu Ústí s. p. Jedná se o pozůstatky rudného hornictví, nacházející se v oblasti vnitrosudetské pánve od Bečkova po Rokytník. Základní informace o všech opuštěných důlních dílech v obvodu působnosti ZBZS Odolov ve formě tabulky lze získat po kliknutí na seznam ODD. Rovněž si můžete stáhnout a prohlédnout přehledovou mapu.
Všechna ODD jsou minimálně jedenkrát ročně kontrolována, zaznamenány případné změny a projevy na povrchu (propadliny, obnažená ústí) a postupně jsou uváděna do souladu se současnou legislativou. Ta již dnes nedovoluje likvidaci ODD prostým zavalením ústí (u štol) nebo zakrývací deskou bez zásypu (u vertikálních děl). Taková díla jsou po ohlášení zjištěných změn báňskému úřadu, na základě návrhu uzavření a vypracovaného projektu definitivně zlikvidována zaplněním zpevněným zásypem a ústí uzavřena betonovou zátkou.
Na základě smluvních vztahů provádí naši záchranáři také znepřístupňování, případně likvidaci tzv. starých důlních děl. To jsou historická důlní díla, jejichž původního provozovatele nelze prokázat a spadají do kompetence Ministerstva životního prostředí, tedy státu. Znepřístupňování (uzavření mřížovými objekty) se provádí hlavně u štol, jejichž prostory je třeba zachovat jako zimoviště netopýrů.
Speciálním případem v této oblasti činnosti je štola Ida. Jedná se o opuštěné důlní dílo - dědičnou štolu dlouhou téměř 1800 metrů, která po uzavření dolu Nejedlý a jeho přirozeném zatopení vodou slouží k odvodnění důlních prostor a celého masivu východní části Jestřebích hor. Jsou to ve skutečnosti štoly dvě, neboť k původní štole byla ve vzdálenosti 500 m od ústí napojena a souběžně vyražena 1200 m dlouhá tzv. nová štola.
Na přiložené mapce je schématicky znázorněno patro štoly Ida. Na další mapce je průmět štolového patra do vrstevnicové mapy povrchu.
Výtoková trasa důlní vody ve štole Ida je neustále zanášena okrem, vznikajícím oxidací železa obsaženého v důlní vodě. Aby nedošlo k úplnému zanešení betonového koryta a zaplavení štoly, je nutno celou štolu pravidelně kontrolovat a od usazenin čistit. Tato práce je prováděna báňskými záchranáři.
Význam tohoto důlního díla vzrostl v roce 2009, kdy byla v bývalé pumpovně u Nové jámy nainstalována vědecká aparatura České akademie věd. Jedná se o tzv. kyvadlo, jehož pomocí lze predikovat (předpovídat) silná zemětřesení. Další vědecké zařízení podobného zaměření bylo pracovníky ČAV ve štole instalováno v roce 2011. Podrobnější informace o obou zařízeních viz článek, uveřejněný v roce 2013 v časopise Záchranář.
